18.01.2022 14.21 | Sev | 382 přečtení

Čas utíká a už jen dva turnaje nás čekají do konce sezóny. Začátkem ledna se odehrála většina zápasů, přesto tabulka je neúplná. Boj na prvních třech místech pokračuje a vše může být ještě úplně jinak.

Průběžná tabulka:

Ohlasy z webů:

SOKOL PRAŽSKÝ

Další 3 utkání pro U11, jednou jsme bohužel padli
O víkendu jsme odehráli dvě utkání, které jsme měli papírově vyhrát, a tak se také stalo. Třetí utkání nás čekalo proti USK, o kterém jsme věděli, že bude velmi obtížné, ale určitě hratelné.

Sokol Pražský – Sokol Kbely    131:11 (31:4, 36:0, 28:5, 36:2) 
První zápas soboty jsme odehráli proti slabšímu soupeři a výsledek tomu také odpovídal. Skoro všichni hráči se dokázali bodově prosadit, což vnímám, jako velké plus. Dělali jsme místy zbytečné chyby, jako kroky, špatně zvolené přihrávky nebo naopak zbytečné předržování balonu, ale to k téhle věkové kategorii samozřejmě patří. Výhra se počítá, ale k hodnocení toho příliš není.

 Sokol Pražský – USK Praha      45:60 (4:24, 11:6, 14:18, 16:12)
V druhém utkání nás čekalo silné mužstvo USK Praha, které jsme na domácí palubovce dokázali porazit o 13 bodů, tehdy ale nebyl soupeř kompletní.

Před zápasem byli hráči upozorňováni, že tým USK bude diametrálně kvalitnější, než předchozí soupeř. Že budou rychlejší, aktivnější, agresivnější. Bohužel jsme si na to nedali dostatečný pozor a více než polovinu bodů jsme obdrželi z rychlého protiútoku, kdy jsme nebyli schopní se se soupeřem dostatečně rychle vrátit nebo si případně vypomoci, když někomu jinému hráč utekl. Stále dokola máme problém s postavením v obraně, kdy bychom vždy měli vidět, co se děje na celém hřišti. Bohužel nás často zajímá pouze jen náš hráč, kterého máme bránit a přitom vůbec netušíme, že za zády dostáváme koš. Soupeř byl také daleko bojovnější, což mě mrzí asi nejvíce. Může se stát, že nevíme, jak stát v obraně nebo že nedáme jednoduché koše, to je vše věc tréninku a zkušenosti, ale bojovat o každý balon by měl každý hráč chtít automaticky, porvat se na doskoku i přesto, že dostanu ránu, atd. To by pro každého měla být samozřejmost pokaždé, když vejde na palubovku. V útoku jsme toho moc nevymysleli. Pokud jsme nezahráli rychlý protiútok, tak jsme se povětšinou marně dostávali přes aktivní obránce. Opět ale většinou stejný obraz, jeden hráč se něco snaží vymyslet a zbytek mu „fandí“. Jakákoliv týmovost nebyla povětšinou vidět.

Dá se říct, že utkání nám uteklo v první čtvrtině, kterou jsme prohráli rozdílem 20 bodů. Bylo tomu asi především, že jsme nečekali, jak na nás soupeř vlítne a nedokázali jsme se kousnout a trochu se o zápas poprat. V dalších čtvrtinách jsme byli vyrovnaným soupeřem, ale velká ztráta už se dohnat nepovedla, zaslouženě jsme tak prohráli.

Na druhou stranu jsem za takovouto prohru i rád, protože nám všem krásně reflektuje, v čem máme obrovské nedostatky. Je na nás trenérech, abychom upravili způsob trénování a možná i trochu přitlačili v důrazu v jednotlivých činnostech, Zároveň by si hráči měli všímat, co jim nejde a na to se zaměřit v trénincích a také především ve volném čase. To znamená, že pokud můžu být na tréninku o 15 minut dříve, tak přijdu a mohu sám trénovat třeba driblink, střelbu nebo cokoliv jiného.

 Sokol Pražský – BA Sparta       45:14 (17:0, 10:0, 6:6, 12:8)         
V neděli nás čekalo pouze jedno utkání proti BA Spartě. Soupeř byl kvalitativně něco mezi Sokolem Kbely a USK Praha. První poločas jsme neměli se soupeřem velký problém, kdy jsme vcelku obstojně bránili a dokázali získat spoustu míčů, z čehož pramenily rychlé protiútoky a snadné koše. Do konce poločasu nám soupeř nedal jediný bod. V druhém poločase nám trochu klesla aktivita a naopak se zvedla nepozornost. Největší problém jsme měli s obranou soupeře při jejich vyhazování. Největším kamenem úrazu je stále fakt, že si na hřišti nedokážeme uvědomit, jak se správně postavit do obrany. Objevovaly se tak situace, kdy jsme stáli vedle, nebo dokonce za hráčem, ten udělal dva kroky, dostal přihrávku a šel sám do koše. My už pak jen marně dobíhali za ním. V obraně si začala Sparta více pomáhat a my jsme místy vůbec netušili, co dělat, ač by povětšinou stačilo najít volného spoluhráče u koše jednoduchou přihrávkou. Přesto jsme si vcelku bez problémů dokráčeli pro vítězství o 30 bodů.

 V pondělí 24.1. nás čeká dohrávaný zápas proti Sokolu Kbely a poté hrajeme opět o víkendu 12.-13.2.

BŠ TYGŘI PRAHA

Tygři U11 – čtvrté kolo Pražské soutěže, zpět na vlně vítězství

S novým rokem kluci odstartovali čtvrté kolo pražské soutěže a získali zpět svoji neporazitelnost.
V sobotu jsme odehráli na domácí palubovce zápas s BA Spartou od začátku bylo vidět, že kluci jdou po vítězství a nastoupili s tvrdou obranou a rychlou hrou dopředu po zisku míče. Občas naši hru brzdila špatná přihrávka do RP a někdy jsme kvuli tomu museli jít zpět do obrany. Pozor na to, více zodpovědnosti za přihrávku!

V neděli brzy ráno jsme vyrazili na Sokol Žižkov, kde nás čekali soupeři Sokol Kbely a USK. Zápas se Sokol Kbely měl podobný nástup do zápasu jako v sobotu. Tvrdá obrana a hra rychle dopředu, ovšem s větším bodovým rozdílem jsme přestali hrát naši hru a začali dělat „kraviny“, kdy jsme nedávali jasné šoupáky, přihrávky lítaly do autu atd. Opět si na toto musíme dát pozor, i velký bodový rozdíl nám nemůže vzít soustředěnost na hru a nemůžeme „si vyskakovat“ na soupeře.
Na druhý zápas jsme se těšili, věděli jsme, že od začátku to bude vyrovnaný boj a soupeř nám nedá nic zadarmo. První čtvrtina byla vyrovnaná, účinná hra – hrát rychle dopředu – byla rychle zastavena a vždy jsme museli jít do postupného útoku, kde nás soupeř dobře bránil, ale i tak jsme se dokázali prosadit. Ovšem druhá čtvrtka do toho vlítla ještě s větší chutí skočit po každém míči a nedat soupeři šanci hrát, díky tomu se nám dařilo získávat míče a hrát rychle dopředu, kdy jsme občas zakončovali 1na0, díky tomu jsme získali dobrý bodový náskok, který se nám dařilo udržet celý zápas až do vítězného konce. Musím říct, že i tak se soupeř nevzdal a bojoval o každý míč a my jsme byli nucení hrát pod tlakem z čehož mám radost, že kluci nátlak soupeře ustáli, nenechali se rozhodit, rvali se až do konce a nepustili soupeře, aby se k nám bodově přiblížil.

Velice cenné vítězství, které si kluci zaslouží.