13.03.2022 16.03 | Sev | 533 přečtení

Až se dohrají všechna utkání do konce března, která nemohla být odehrána z důvodu covidu, čeká nás ještě jeden turnaj a teprve potom budeme znát vítěze

Průběžná tabulka:

Ohlasy z webů:

HB BASKET

Já měla turnaj PP U12 a upřímně….po sobotním výkonu hráček mnou cloumaly všechny emoce – vztek, nas**nost, smutek, zklamání, zoufalost…. Srdce mi bilo jako o závod, tlak byl mimo tabulky a nevěřícně jsem zírala – jako kdyby ty holky někdo vypnul, ale natřikrát vypnul. Jako pomocná škola na výletě. Jako když jde závodit bavorák a trabantem….tak takto vypadal zápas proti Tygrům. Jak je možné, že moje holky nebojují, nebrání, nepadnou pro každý míč, všude jsou pozdě….Před covidem naše týmy vozily medaile z Mistrovství republik, každý se bál jejich obrany a teď….teď se bojím já jít na zápas, protože mým hráčkám chybí nasazení, bojovnost, agresivita, chuť, chtíč, srdce bojovníka / sportovce…. I kdyby to stokrát neuměly – za což nese částečně odpovědnost trenér, k věcem, které po nich chci, stačí SRDCE. V HB se vždy hrálo a vyhrávalo právě srdíčkem a nasazením. Ovšem „pocovidovým dětem“  jakoby stačilo jít se v klidu proběhnout, žádné stresy, když to nejde, tak končím, nebo to zařídí rodiče, hlavně se moc neunavit, nedej bože jít za hranu. Nevím, co z této generace, která se neumí nadchnout, neumí za svůj tým chcípnout na hřišti, neumí si nic vybojovat, vyroste. A upřímně mě to děsí.
Já začala ráno na PP U12, kde naše holky nastoupily proti Kralupům. Proti mladšímu soupeři hrály lépe, než v sobotu a snažily se dělat to, co bych ráda viděla při každém zápase. Vítězíme.